Mapa - Čuhujiv (Chuhuiv)

Čuhujiv (Chuhuiv)
Čuhujiv (, / Čugujev) je město na severovýchodní, „Slobodské“ Ukrajině. Leží na řece Severní Doněc v Charkovské oblasti, asi 35 km východně od Charkova, na trati Charkov – Kupjansk (– Voroněž). Město je správním centrem Čuhujivského rajónu. S obyvateli je čtvrtým největším městem oblasti. V roce 2022 zde žilo 31 018 obyvatel.

Archeologickými nálezy je zdejší osídlení doloženo z období Chazarského kaganátu. Také později zde žili slovanští obyvatelé v drobných osadách. Názory historiků na založení Čuhujivu se různí, vznikl mezi lety 1540-1627, podle některých město založil car Ivan Hrozný. Kozáci v čele s atamanem Jakivem Ostrjaninem zde roku 1638 zbudovali pevnost s kamenným valem. Jejich emblém (zkřížené šavle) je ve znaku města. Význam jejich sídla byl především vojensko-strategický, na místní poměry bylo sídlo dosti velké. Vojáci Ruského impéria zde v 1. polovině 19. století vystavěli budovy mariánského chrámu, velitelství, důstojnického domu a kasáren. Na konci 19. století město mělo 12 000 obyvatel. Statut města byl potvrzen až 10. srpna 1938.

Po 2. světové válce zde byla zřízena sovětská vojenská letecká základna s učilištěm, kde studoval mj. kosmonaut Anatolij Filipčenko. Základna nyní slouží ukrajinskému letectvu.

 
Mapa - Čuhujiv (Chuhuiv)
Mapa
Google Earth - Mapa - Čuhujiv
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Čuhujiv
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Čuhujiv
OpenStreetMap
Mapa - Čuhujiv - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Čuhujiv - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Čuhujiv - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Čuhujiv - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Čuhujiv - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Čuhujiv - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Čuhujiv - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Čuhujiv - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Čuhujiv - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Čuhujiv - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Ukrajina
Ukrajinská vlajka
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě. Rozlohou je Ukrajina druhou největší zemí Evropy po evropské části Ruské federace, se kterou na východě a severovýchodě sousedí. Na východní části jejího území vznikly, až na několik výjimek mezinárodně neuznané, Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika. Na jihozápadě sousedí s Rumunskem, Moldavskem a mezinárodně neuznaným Podněstřím, na západě jsou jejími sousedy Maďarsko, Slovensko a Polsko, na severu Bělorusko a na východě Ruská federace. Jižní hranice státu tvoří Černé a Azovské moře, přičemž mezi těmito moři se nachází poloostrov Krym, který je de iure součástí Ukrajiny, ale de facto jej od roku 2014 ovládá Ruská federace. Ukrajina má rozlohu 603 628 km². S populací asi 41,7 milionu lidí je osmou nejlidnatější zemí Evropy. Hlavní a největší město Kyjev leží na Dněpru, nejdelší a nejdůležitější ukrajinské řece.

Území dnešní Ukrajiny je obydleno přibližně od roku 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. v oblasti mezi Karpaty a Dněprem na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km².
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
UAH Ukrajinská hřivna (Ukrainian hryvnia) â‚´ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
HU Maďarština (Hungarian language)
PL Polština (Polish language)
RU Ruština (Russian language)
UK Ukrajinština (Ukrainian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Bělorusko 
  •  Maďarsko 
  •  Moldavsko 
  •  Polsko 
  •  Rumunsko 
  •  Rusko 
  •  Slovensko